Čauky! Já jsem Charlie (hlavně mi neříkejte Charlotto – to nesnáším!). Dějepis je pěkná nuda, co? Ba ne! Všichni viktoriánci nebyli úplně hloupí a sentimentální. Loty teda rozhodně ne. Je jí jedenáct – jako mně – ale už musela odejít ze školy i z domova a najít si práci. Vydělává si jako guvernantka a má fakt tvrdý život – jen práce, práce a zase práce. Jsem si ale jistá, že by si určitě poradila s tím protivným přítelem mé mámy i jeho ukňouraným synem. Vsadím se, že by to nezpackala tak, jak se to podařilo mně…