Rozvíjení soucitné mysli zlepšuje psychickou pohodu a tělesné zdraví, vede k uspokojivějším mezilidským vztahům i ke společenskému uspořádání, v němž se lidem žije lépe. Vydejte se s psychologem prof. Paulem Gilbertem na působivou cestu za původem problémů, které nám brání nalézt dostatek soucitu k sobě i druhým.

Autor ve své knize propojuje vědecké poznatky evoluční biologie o vývoji a fungování lidského mozku s metodami buddhistické psychologie a kognitivně-behaviorální terapie. Popisuje, jak se během evoluce vyvinuly dva typy mozku/mysli. Evolučně starší typ, který člověk sdílí s ostatními savci, zahrnuje pudy a emoce. Evolučně mladší mozek/mysl, vlastní pouze člověku, zahrnuje uvažování, sebeuvědomění, představivost a používání řeči. Díky propojení těchto dvou částí mozku se člověk stal dominantním živočišným druhem, dokázal porozumět přírodním zákonům a využít jich ve svůj prospěch, ale také jich zneužít k páchání rozsáhlých krutostí a ničení životního prostředí.

Člověk umí být krutý a nemilosrdný nejen k přírodě a druhým lidem, ale také sám k sobě. Proto je pro něj prospěšné, když dokáže své mysli porozumět a cílevědomě rozvíjet schopnost soucitu. V knize je popsána řada psychologických metod, s jejichž pomocí se můžeme oné soucitné mysli naučit a žít tak smysluplně, spokojeně a v harmonii.