Autorova povídková kniha nás opět přenáší do budoucnosti, kde se střetává svět ajťáka s každodenní realitou. Ach, Země, Země... Jsme tu uzavřeni v plechový pixle a letíme vesmírem. Počkat... uzavřeni... to mi něco – teď kolem proplulo pár knížek – připomíná! To slovo začíná na „en“. Co to jenom... i v mysli už mám bordel. Entropie! To je ten výraz! V uzavřeným systému vzrůstá – kruci, řaso, nepleť se tady! – neuspořádanost čili entropie. Zajímavá myšlenka, zapsal bych to do počítače ale kde mám v tom bordelu najít toho zatracenýho kompa, krucinál!