Sonáta B dur op. 22 publikovaná v roce 1800 jako "Grande Sonate" uzavírá Beethovenovo první tvůrčí období. Jediný dochovaný písemný pramen je komponistův rukopis, který sloužil jako předloha pro rytce, přesto se však v mnoha ohledech liší od prvního tisku. Beethoven si sonáty velmi považoval a v dopise nakladateli Franzi Antonu Hoffmeisterovi z 15. ledna 1801 ji hrdě nazval "skutečnou výzvou". Skladba má vysoké nároky na techniku a na lehkost hry.