Ve své vzpomínkové knížce popisuje Zdeněk Kudláček vlastní zážitky z doby, kdy se v rámci základní vojenské služby dostal s Pracovním technickým praporem z brněnských kasáren do ostravských dolů. Přestože to byla doba nelehká a neveselá, dovede se na ni autor podívat s lehkou ironií a osobitým černým humorem. Nastavuje zrcadlo lidské hlouposti, pýše a pokrytectví, ale ukazuje i schopnost přátelství a ochotu k nezištné pomoci, které tuto dobu polidšťovaly.