Plně autorizovaný a oficiální životopis legendárního bubeníka Rolling Stones Charlieho Wattse, jednoho z nejuznávanějších a nejslavnějších hudebníků posledního půlstoletí.
Předmluvy Micka Jaggera a Keitha Richardse.
Charlie Watts byl jedním z nejuznávanějších hudebníků na světě, který se ke skupině Rolling Stones připojil několik měsíců po jejím vzniku, počátkem roku 1963.
Jako student jazzového bubnování se do kapely dostal poté, co na ni pravidelně narážel v londýnských rhythm and bluesových klubech. Jakmile usedl za bicí, nevynechal za 60 let svého působení v kapele žádný koncert, album ani turné. Byl u toho během houpavých šedesátých let, kdy Stones začali být hvězdou a dobývali svět, i během zhýralých sedmdesátých let, pro něž bylo typické album Exile on Main St. z roku 1972, považované za jedno z nejlepších alb století. V osmdesátých letech Charlie bojoval s vlastními démony, ale vyšel z toho bez úhony, aby v následujících desetiletích ještě více posílil svou jedinečnou pověst.
Watts prošel rozpady kapely, rozchody a změnami personálu, manažerů, kytaristů i rytmické sekce, ale téměř 60 let zůstal srdcem Rolling Stones – přemýšlivým, intelektuálním, ale neméně přesvědčivým protipólem svých hlučných spoluhráčů Keitha Richardse, Micka Jaggera a Ronnieho Wooda. A toto je jeho příběh.
Pokud bychom hledali nejnepravděpodobnější rokenrolovou hvězdu, jméno Charlieho Wattse by nás napadlo jako jedno z prvních!
A přesto nenápadný bubeník – milovník jazzu, klasické hudby a klasických obleků, ručně šitých bot a luxusních aut – která neuměl řídit – po půl století „kryl záda“ hvězdám typu Micka Jaggera a Keitha Richardse. A nejenom to! Svým jazzovým feelingem natolik ovlivnil zvuk „nejrokenrolovější kapely všech dob“ – Rolling Stones –, že se stal nezaměnitelným.
Stejně cenný byl klidem, ochotou pomoci a schopností suchým humorem uhladit i nejostřejší hrany uvnitř skupiny.
Protože… Charlie byl vždy v pohodě!
