„Ten chlápek nemá matku“ je staré španělské rčení, které se říká o klucích, kteří projevují sklony k ničemnostem a destrukci. Dobře si ho pamatuji ze svého dětství na Portoriku, protože ho lidé často používali, když mluvili o mně.

Nicky Cruz ví o ďáblově moci mnoho. Od své dramatické konverze v šedesátých letech, kdy zanechal kriminálního života vůdce newyorského gangu, se po celém světě setkává se strastiplnými příběhy mnoha obyčejných lidí i některých nejhorších vězňů z věznic s nejpřísnější ostrahou.

Nicky Cruz, který čerpá ze svého spiritistického dětství, života v newyorském gangu i znalostí a zkušeností z následujících čtyř dekád boje s nadzemskými duchy zla, předkládá v knize Ďábel nemá matku těžce vydobyté pochopení toho, jak ďábel zkouší všechno možné, jen aby získal vládu v tomto světě, ale rovněž jasně ukazuje, že nakonec zvítězí Bůh.

ĎÁBEL JE HORŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE, ALE BŮH JE MNOHEM, MNOHEM VĚTŠÍ

Lehká literatura ke čtení to není, ale není nad to, mít do boje s nadzemskými silami zla, jehož realitu prožíváme tady a teď, důvěryhodného a věci znalého průvodce.

Za těch čtyřicet let, které uplynuly od doby, kdy díky nesobecké horlivosti Davida Wilkersona přišel Nicky Cruz v New Yorku ke Kristu, procestoval snad celý svět a promlouval k trpícím ze všech společenských vrstev. Jeho pastorační činnost ovlivnila mnoho tisíc členů gangů z chudinských čtvrtí.