Druhá část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století.
Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům.
Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.
