Memoáry Jiřího Havelky (1892–1964), v letech 1938–1941 ministra československé a posléze protektorátní vlády a zároveň přednosty prezidentské kanceláře, podávají působivé svědectví o událostech českých dějin od podzimu 1938 do září 1941 očima jednoho z jejich protagonistů, nejbližšího spolupracovníka prezidenta dr. Emila Háchy a ministerského předsedy generála Aloise Eliáše.
Ukazují rozporuplné postavení a těžkou roli prezidenta Háchy, předsedy Eliáše a protektorátní vlády, manévrujících mezi vnější loajalitou vůči okupantům, národně obranným zápasem a protinacistickou rezistencí. Ve své druhé části pak zachycují autorův zápas s gestapem o holý život a jeho další osudy v izolaci domácího vězení. Memoáry jsou opatřeny poznámkami, uvedeny studií Roberta Kvačka, kriticky se vyrovnávající se sledovanou dobou a jejími protagonisty, a uzavřeny biografickým medailonem Jiřího Havelky z pera Josefa Tomeše. Knihu doplňuje řada dokumentárních, často poprvé publikovaných fotografií.
