Na podzim 1943 přijíždí do Prahy mladý Němec Erich. Byl jmenován profesorem formální logiky na pražské německé univerzitě. Ve světě probíhá už třetím rokem válka. Válečné štěstí se ale začíná obracet proti Německu, které ještě donedávna šlo od vítězství k vítězství. Erich toho ví o válce hodně, až do svého zranění byl kapitánem německé ponorky. Před válkou studoval na nejlepších německých univerzitách a proslavil se řadou odborných článků. V krásné, výstavné Praze je klid, město však za to zaplatilo nesmírnou cenu, vzalo na sebe jařmo kolaborace s Hitlerovou říší. Hrdinka románu Hana, která před válkou studovala s Erichem logiku na univerzitě v Göttingenu, vyčte Erichovi, že přijal místo na německé univerzitě v Praze v době, kdy nacisté zavřeli všechny české vysoké školy. Erich tvrdí, že nezáleží na tom, kde a za jakých podmínek bádání probíhá, důležité je, že pokračuje. Román z válečné Prahy je současně také reflexí nad postavením jedince ve válečném dramatu, v době velkých historických zlomů, reflexí celého údobí německé okupace Československa, působení protektorátní vlády v Praze pod vedením prezidenta Háchy, stejně jako exilové vlády dr. Edvarda Beneše v Londýně. Také sedmnáctá kniha této autorky nepochybně vzbudí zasloužený zájem čtenářů.
