Román amerického prozaika Johna Clellona Holmese Jeď! je, jak se říkává, ztraceným diamantem, a to nejen pro své literární kvality. Děj, zasazený do New Yorku konce 40. let, nám přibližuje postavy, důvěrně známé z Kerouacových románů; Holmes ovšem svou strhující výpověď začal psát více než dva roky před svým slavnějším přítelem a vydal ji pět let před klasikou Na cestě. Allen Ginsberg, Jack Kerouac, William Burroughs, Neal Cassady a řada dalších beatniků zde odhaluje svá nitra, vrhá se do ztřeštěných dobrodružství, miluje, šílí a oddává se životu ve všech jeho formách. „Pokud chcete porozumět tomu, co Allen Ginsberg mínil veršem o ,nejlepších hlavách své generace‘, Jeď! je knihou, která vám to řekne,“ napsal básník Kenneth Rexroth. Slavní protagonisté beat generation jsou přitom v Holmesově románu představeni v jiném světle, než je obvykle známe – platí to hlavně pro Kerouaca a Cassadyho, ale i pro hlavního hrdinu Ginsberga, v té době zcela neznámého básníka, zmítaného nejistotami i strachem z šílenství, Ginsberga z doby ještě před Kvílením, Ginsberga hledajícího vlastní hlas. Román Jeď! představuje nezaujatý záznam sebedestruktivních rituálů jedné generace; vznikl na základě deníků a je historicky velice věrný; poslouží jako nejen další příspěvek do ikonografie beat generation, ale lze jej právem zařadit k trojici nejvýznamnějších děl beat generation, tedy ke Kerouacovu Na cestě, Ginsbergovu Kvílení a Burroughsovu Nahému obědu.
