Posmrtně vydávaný román spisovatele Zeno Dostála (1934–1996) vznikl na přelomu epoch: k lektorování byl nakladatelství Československý spisovatel nabídnut před rokem 1989, k vydání připravován po sametové revoluci a spíše shodou okolností zůstal nevydán po zániku prestižního nakladatelství Československý spisovatel. Přitom jde o dodnes čtivý román, zasazený do přelomu padesátých a šedesátých let, ve kterých sleduje zrání mladého anti-hrdiny Miloně Pluháčka. Ten, ač „ze selského“ a s katolickými kořeny, se stává produktem socialistické mašinérie: převýchovy na vojně, jež si literárně nezadá s tragikomickými románovými svědectvími Josefa Škvoreckého či Karla Pecky, i povojnového tápání na socialistické brigádě – ostravské stavbě. Miloně rozhodně více než budování a ideologické nalejvárny zajímají erotická dobrodružství, minimálně do doby, než se zamiluje do dcery… paradoxně elitních kádrů… Zůstane Miloň Miloněm, nebo se vydá cestou pragmatické kolaborace? V tom je román nadčasovou generační výpovědí a stojí za vydání i po více než třiceti letech. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.
Zeno Dostál (1934–1996), filmový pracovník a spisovatel, od roku 1992 až do své smrti předseda Židovské obce v Praze. Autor prozaického cyklu, jehož jednotlivé části jsou pojmenovány podle jednotlivých znamení zvěrokruhu: Býk, Beran a Váhy (1981), Lev a Štír (1983), Vodnář (1987), Labuť (1991), Blíženci (1992), Ryby (1994). Z pozůstalosti vydávaný Malý vůz toto dílo završuje.
