Manželky kruhu nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera jsou nejvíce opomíjenými osobami v temném období nacistické mašinerie. A přitom to byly právě ženy nacistických pohlavárů, které patřily mezi první osoby primárního sdílení plánů a rozhodnutí, jež produkoval systém pod hákovým křížem.
Kniha se zaměřuje na ženy a milenky, které vnímaly nacismus různě. Například Gerda Bormannová, manželka vedoucího kanceláře Adolfa Hitlera, porodila pro třetí říši 10 dětí. Její manželství s Martinem Bormannem, po vůdci nejmocnějším mužem nacistického Německa, se dalo hodnotit jako vyšinuté. Bormann měl děti i se svou milenkou Manjou Behrensovou, německou divadelní a filmovou herečkou. To by nebylo nic podivného, ovšem dnes prokazatelně na základě řady důkazů víme, že to Gerdě vůbec nevadilo, naopak tvrdila, že takový status mužů v Německu by měl být samozřejmostí. Gerda Bormannová zašla v tomto ohledu tak daleko, že jako vzorná, či spíše fanaticky věrná manželka nacistického pohlavára veřejně propagovala zásadu, že „každý ctnostný árijský muž má právo na více manželství," a chtěla dokonce zakázat slovní spojení „manželská nevěra“. Mnohé manželky byly úchylné, zvrácené i násilné. Některé na zhoubný systém zanevřely, ale tolerovaly ho, ovšem většina pro bezcitnou ideologii našla nejen pochopení, ale také zalíbení v ní.
