Deník mladičké královny Anny Svídnické – a prozraďme hned na počátku, že pouze fiktivní – zachycuje dramatické události jara roku 1355, které provázely Karlovu římskou císařskou korunovaci. Současně s Karlem byla korunována římskou císařovnou i jeho choť Anna. Bylo jí teprve šestnáct let. Zápisky mladé české královny jakoby den po dni zaznamenávají vývoj vztahu šestnáctileté dívky k muži téměř o třiadvacet let staršímu, českému králi Karlovi. Anna Svídnická byla krásná a inteligentní mladá žena. Karel záhy poznal, že v ní našel ideální partnerku, a nebylo divu, že se do ní hluboce zamiloval. Pro jejich vztah bylo právě jaro roku 1355 klíčovým obdobím. Mělo přinést odpověď na otázku, může-li se čirá povinnost, před niž byla Anna zpočátku postavena, proměnit v obdiv a lásku. Bylo to právě tohle jaro, které mělo způsobit ten zázrak.