Tři příběhy Nesvatí svatí současného španělského spisovatele Eduarda Mendozy, které vešly do knížky Nesvatí svatí, napsal autor v různých obdobích svého tvůrčího rozmachu. V prvním příběhu rozkrývá autor lidskou malodušnost a přetvářku. Ve druhém pokrytectví, v němž žijí jednotlivci i společnost. Ve třetím vypráví příběh člověka z vězení, jehož od pádu na úplné dno zachránila literatura, které se začal věnovat. Ovšem bez ohledu na úspěch zůstává stále stejně nenapravitelný jako předtím. Čtenáře na díle Eduarda Mendozy přitahuje nejen rozmanitost námětů, ale také jeho smysl pro humor a excentričnost jeho vypravěčství. Svědčí o tom i skutečnost, že patří mezi autory často překládané do jiných jazyků.
V roce 2015 obdržel autor mezinárodní literární Cenu Franze Kafky za své dosavadní dílo, kterou udílí Společnost Franze Kafky v Praze za mimořádné literární počiny, jež oslovují čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu.