I tuto další Navarovu knížku je lépe číst jen jako soubor strhujících příběhů než jako svědectví o době, která nedávno minula či jaksi nezřetelně přešla do ztracena. Příběhy samy o sobě jsou úžasné a žádný autor by si je nevymyslel. To dokáže pouze nelidská situace, ve které je člověk lapen a reaguje na ni lidsky. Lidsky normálně. Je normální a lidské na nenormalitu reagovat vzpurně, nepřijmout ji. A to je prostředí a motiv všech příběhů této knížky. Příběhy lidí, kteří si to nenechali líbit. Jaroslav Hutka