Saigjó se narodil ve vznešené rodině v Kjótu, namísto dvorského života v hlavním městě si však zvolil život v ústraní, v následování Buddhova učení. Pobýval na mnoha místech a svými cestami a poetickými meditacemi inspiroval pozdější autory, jako byl Macuo Bašó. V bohaté škále Saigjóových motivů je pomíjivost života postavena do kontrastu s krásou přírody, smuteční žalozpěvy se střídají s básněmi milostnými, verše oslavují božstva pozemská i nebeská. Vybrané básně z klasické japonské sbírky Šinkokinšú a Saigjóovy sbírky Sankašú do češtiny převedli japanoložka Zdeňka Švarcová a básník Zdeněk Gerych, jejichž spolupráce přinesla již první české přebásnění díla Ono no Komači (Do slov má láska odívá se, Vyšehrad 2011). I v případě Odstínů smutku jde o první úplný český překlad veršů jednoho z nejvšestrannějších básníků japonské literatury.