Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k „novému“ formování religiozity a spirituality. Postsekularismus v Česku charakterizuje například nárůst náboženských projevů ve veřejném prostoru, prolínání sekulárních a sakrálních aspektů, rostoucí pluralizace religiózních projevů často v neinstitucionální formě. Specifický projev postsekulárního vývoje pak představují zvýšené náboženské aktivity imigrantů, které jsou zde představeny na příkladu Vietnamců a Korejců.
Publikace tedy vysvětluje na vybraných příkladech proměn religiózní krajiny počátek přechodu od sekulárního k postsekulárnímu věku.
