Blanka Milfaitová byla obyčejná holka: chodila do práce, která ji nebavila, žila ve vztazích, které ji nenaplňovaly, a pochybovala o tom, jestli tohle je ten skutečný život. Jednoho dne dala vale práci, nefunkčnímu vztahu a velkému městu a odstěhovala se na Šumavu, kde začala vařit marmelády světové chuti a žít podle sebe. I o této změně pojednává Blančina veleúspěšná kniha Příběh opravdové vášně.
Její druhá kniha představuje ohlédnutí za rokem, který strávila na cestách po ostrovech skutečných i těch, které si neseme jako Robinsoni sami v sobě. Není to kniha jenom o vaření marmelád, putování po mořích a touze žít takový život, který stojí za to, ale také o iluzi slávy a dětských radostech, o schopnosti odlišovat to důležité od ničemného a zbytečného. Je to příběh, který není psán do vody…
