Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince.
Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá povaha, krutost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. A když začne být zřejmé, že Arthur ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele.

Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.