Anotácia
Vlado je člověk, který “má rád svět”, a to velmi
konkrétně a vřele, což je myslím jasně zobrazeno
v jeho práci Matrix, Psýché, Realita. Tato práce
je “tekutého charakteru”. Taková povaha může
u některých autorů znamenat nejasnost či
nevyhraněnost.
Vladislav Šolc však z tekutosti vytěžuje to nejlepší
- překvapivost, circumbulatio (obtékavost) kolem
ústřední myšlenky filmu Matrix, pravdy a svobody.
Jeho přístup je citově spojen s filosofickými tématy.
Z tohoto důvodu také u Vladislava pojmy jako
pravda, svoboda, morálka, závazek mají skutečně
hodnotu a nejsou to prázdné intelektuálské fráze
jako u mnoha tzv. myslitelů, tj lidí s jednostranně
vyvinutou psychickou funkcí. Přesto, že se zabývá
tak vysoce metafyzickými tématy, nepropadá ve
své práci patosu a sebestřednosti, což vyžaduje
velkou morální sílu. Tím Vladislav vrací s odvahou
tato témata zpět “mezi nás lidi”, zpět na zem. Přes
“vodní” charakter díla však Vladovy úvahy vedou
jednoznačně k akci, ke ztělesnění v konkrétním
činu: “Na co by nám byly velké objevy filosofie
a náboženství, jako Absolutní duch, Bod omega,
Vůle, Sunyata anebo Trojice, pokud bychom naše
srdce nepovolávali k odhodlání a činu? Podle něj by
základní otázka člověka nezněla “jaký je můj původ”,
“jaký je původ světa či jeho smysl”, ale víc “co mám
dělat?, kam jít?”.
