Přední český skladatel Luboš Fišer (1935–1999) je jedním z nejplodnějších autorů české filmové hudby. Se stejnou závažností se však věnoval i vlastní tvorbě, ve které rozvíjel nejmodernější skladatelské postupy a kombinoval je s efektem kontrastů, střihu a velkým dramatickým citem. Tato charakteristika se odráží i v drobné, ale velmi expresivní Romanci pro housle a klavír z roku 1980 dodržující důsledně Fišerův rozšířený osmitónový modus b – h – c – des – e – f – ges – g.