Schrodingerova koťata

Svět, který nás obklopuje, může být docela jiný, než by se mohlo zdát, a věda zdánlivě tak nudná jako fyzika, může být tím nejúžasnějším dobrodružstvím. To všechno bylo a je jasné už mnoha slavným vědcům, génia géniů Alberta Einsteina nevyjímaje, a snad právě proto se do svých výzkumů vrhají s takovou vervou. Jedním z nejslavnějších "myšlených pokusů" je příklad se Schrödingerovou kočkou, na němž lze názorně předvést jinak těžko pochopitelnou skutečnost, že ve světě kvantové mechaniky už pouhý fakt, že nějaký jev je pozorován, ovlivňuje jeho výsledek. Ve své poslední knize Pátrání po Schrödingerově kočce, líčí autor, mistrný popularizátor vědy John Gribbin, příběh kvantové teorie jako nejnapínavější detektivku. Od svých čtenářů požaduje jen otevřenou mysl a ochotu uvěřit neuvěřitelnému, ale ve své další knize se rozhodl postoupit ještě dál. Tak jako jedna teorie podnítí vždycky druhou a na práci jedněch staví zase další badatelé, tak ani pátrání po nových bizarních zákonitostech kvantové mechaniky nikdy nesetrvává na místě. A jako pomyslná Schrödingerova koťata se množí další a další poznatky a souvislosti, aby nás nepřestávaly uvádět v úžas nad světem, v němž žijeme, aniž bychom ho znali.