Václav Hons (*1938) se kromě své redaktorské činnosti po celý život věnuje psaní poezie. Jeho sbírky vycházely a vycházejí v různých nakladatelstvích, v posledních letech ve větším počtu zejména v nakladatelství Radix. Jeho poetika proniká i do písňových textů. Zájem o vážnou hudbu a výtvarné umění zúročil v poemách věnovaných Picassovi, Mozartovi a Händelovi.

Ve své třiadvacáté sbírce z posledních let Skřivánek na pánvi se Václav Hons svými verši i nadále vrací do míst, která máme všichni rádi. Snaží se pochopit kvas doby. Verše jsou o lásce i nelásce, o zpěvu i o pláči, jsou ze života i o životě. Básník hledá absolutní výšku a absolutní dno noci. Je třeba stále šlapat na vrchol, na kterém nikdy nestaneme. A tak praví básník, že všechno se přežije, i to, že už člověk nežije. Básník však nekončí, neboť – slovy z jeho předchozí sbírky – bůh spí a šílenec píše a píše…