Podnětem k vytvoření této publikace se stala diskuze zástupců odborných pracovišť čtyř univerzit ČR na téma vzniku sociálního práva jako výsledku pozvolné konvergence pracovního práva a práva sociálního se sociálními souvislostmi práva na vzdělání a na zdraví. Tím vzniká nový obor veřejného práva, jehož obsahem je povinná sociální solidarita organizovaná státem s občany, kteří uplatňují svá nezadatelná sociální práva vůči státu a společnosti.
Autoři se snaží definovat a popisovat sociální a právní instituce, které tvoří obsah tohoto nově vznikajícího oboru veřejného práva. Svým systémovým uspořádáním vychází z Beveridgeova pojetí nezadatelných sociálních práv občanů a tomu odpovídajících neopomenutelných povinností sociálního státu evropského typu, které zahrnují právo na vzdělání, na zdraví, na výdělečnou činnost, na sociální podporu a pomoc a na řešení sociální zaostalosti některých skupin obyvatelstva. Jedna se o nové pojetí sociálního práva, které dosud nebylo takto zpracováno.
Monografie by měla sloužit jako pomůcka při výuce sociální práva na vysokých a středně odborných školách vzdělávající odborníky pro práci v oborech sociální ochrany, zejména pak pro vzdělávání sociálních pracovníků.
