Napínavý román Štvanice nabízí čtenáři velmi aktuální téma, jímž je manipulace veřejným míněním. Jeho hrdinou je novinář Anton Pjatyj, který v rámci své investigativní práce poukazuje na špinavé praktiky jednoho ruského oligarchy, zosobňujícího spojení kriminálního živlu s politickou a ekonomickou mocí. Ten si proto najme PR-agenturu, jíž zadá úkol znepříjemňovat život nepohodlnému novináři tak dlouho, dokud se nepřestane šťourat v oligarchových záležitostech, anebo alespoň natrvalo nezmizí někde v zahraničí. A agentura se pustí do špinavé práce a zahájí štvanici, která zasáhne Antona samotného, celou jeho rodinu, a nakonec se vymkne veškeré kontrole.
Štvanice může být označena za román antiutopický. V realitě současného Rusku je však spojení žalobce a soudce v jedněch rukách, stejně jako propojení politiků a bezpečnostních složek s kriminálními živly bohužel utopií jen zdánlivou. Svou naléhavost má však Filipenkův román i ve světě demokratickém, jehož závislost na mediálním šíření informací jej činí stále více zranitelným.
