Václav II. patří nepochybně k nejvýznamnějším českým panovníkům. Přesto jej historie - naprosto nespravedlivě - odsunuje do pozadí a staví jej do stínu jeho dvou otců - vlastního Přemysla Otakara druhého a nevlastního, druhého manžela jeho matky Kunhuty Uherské, Záviše z Falkenštejna. Václav žil v neklidné době, kdy se o vliv na český trůn doslova rvalo několik evropských panovníků. Poněkud zakřiknutý chlapec, jenž je svým opatrovníkem Otou Braniborským vězněn na hradě Bezdězu, se do Prahy dostává na podnět českých pánů, kteří se domnívají, že jim mladý král nebude bránit, aby vládli jeho jménem jako doposud. Dějově bohatý příběh je plný vášnivých citů, diplomatických intrik i touhy po opravdové lásce. Krále Václava ukazuje jako muže hloubavého, hluboce oddaného Bohu i Českému království, svému údělu i početné rodině. Román je nesmírně čtivý, napínavý, zaplněný desítkami historických i vyfabulovaných postav, které díky autorově peru ožívají a vytvářejí pestrý obraz života na královském dvoře.