Příběh posedlosti filmem

Filmový režisér a scenárista Vojtěch Jasný (1925—2019) náleží k legendárním osobnostem čs. filmového zázraku 60. let, jako autor proslul zejména baladickou moravskou kronikou Všichni dobří rodáci (1968). V reakci na sovětskou okupaci odešel roku 1970 do exilu a stal se filmovým kočovníkem západní Evropou a Severní Amerikou. Jeho filmografie čítá přes šedesát titulů, z nichž větší část vznikla v zahraničí. Kniha se zaměřuje právě na exilové období, které představuje specifickou a málo známou etapu: filmový básník domova prošel nesnadnou adaptací na cizí kulturní a produkční prostředí, jež přineslo posun od autorské umělecké kinematografie k zakázkové průmyslové výrobě a rozšířilo jeho profesionální praxi o nové oblasti — televizní a dokumentární film, divadlo a učení na filmových školách.

Kniha sleduje autorův dobrodružný život a jeho košaté dílo v příslušných historických a kulturních souvislostech, přičemž vychází z původního archivního výzkumu a pracuje s konceptem vzájemného působení odborné studie a osobního svědectví. Skládá se ze dvou hlavních oddílů: první obsahuje životopisné pojednání rozvinuté případovými studiemi, druhý oddíl tvoří kritická edice Jasného exilových pamětí a dalších děl. Nedílnou součástí je obsáhlá filmografická, fotografická a dokumentační příloha.