Sovák v knize Zastřelte růžového medvěda posunuje základní atributy svého stylu - doplněné o dobře odposlouchané a živě napsané dialogy - na vyšší úroveň. Vypravuje v něm o obnoveném přátelství dvou pětačtyřicátníků, kteří se po dvaceti letech od svých brněnských studií náhodou setkávají v Praze, kde teď žijí, o jejich dávných i současných vztazích se ženami a o jejich postoji ke světu, který je obklopuje. Autor skloubil zemitost generačních reflexí, křehkost romantických pasáží i napětí kriminálního příběhu v kompaktní celek, který se čte jedním dechem.