To on ode mě utekl. Každá holka tohle nejednou zažila, ne?
Byl to okouzlující britský aristokrat, který mi jednoho léta převrátil svět naruby.
Od chvíle, kdy jsem Lea poprvé spatřila dalekohledem, mě uchvátil. Ani v duchu mě nenapadlo, že na pozemku na druhé straně zálivu najdu muže, který se sprchuje v rouše Adamově. Pak jsem si všimla, že jeho spolubydlící zase pozoruje dalekohledem mě a baví se tím, jak Lea hltám pohledem.
Zajímavé seznámení, že? Když jsem pak na ně nevyhnutelně narazila, ukázalo se, že ti pohlední Britové si ten dům v mém přímořském městečku pronajímají jen na léto. S Leem jsme si okamžitě padli do oka, i když jsme byli – technicky vzato – protiklady. Naučila jsem ho, jak na pláži najít a vykopat škeble, zatímco on mi dokázal, že ne všichni bohatí a mocní chlapi jsou domýšliví. Přestože jsem věděla, že se ke mně naprosto nehodí, nemohla jsem se od něj odtrhnout. Bylo to divokých a bláznivých pár měsíců. A než jsem se nadála, zamilovali jsme se do sebe.
Oba jsme měli jediné přání: strávit spolu víc času.
Ale Leo měl doma povinnosti. Do jeho rodiny a života bych nikdy nezapadla. Navíc jsem studovala práva a nechtěla jsem se školy vzdát. Takže jsme se rozhodli to ukončit a už se nikdy neohlížet zpět.
V myšlenkách jsem na něj ale nikdy nezapomněla a měla pocit, že jsem nechala odejít spřízněnou duši. Navenek jsem se ale přesvědčovala, že náš příběh skončil.
Až do doby, kdy mi o pět let později poslal dopis, který mnou otřásl až do morku kostí.
Myslela jsem si, že se mi to první léto obrátil svět vzhůru nohama? No, to jsem ještě nic nevěděla!
