Korespondence mezi českým historikem, státním úředníkem a ministrem v předlitavské vládě Antonínem Rezkem (1853–1909) a mladočeským poslancem, předsedou poslaneckého klubu a Rezkovým nástupcem v úřadu ministra krajana Bedřichem Pacákem (1846–1914) představuje významný pramen k poznání českých moderních politických dějin na přelomu 19. a 20. století.
Soubor více jak čtyř set dokumentů svou bezprostředností a důvěrným charakterem umožňuje nahlédnout do způsobů jednání a myšlení předních představitelů české politické scény té doby. Ukazuje jak spolupráci mezi Národní stranou svobodomyslnou (mladočeskou) coby nejsilnější českou politickou silou té doby a předlitavskou vládou, tak nepřímo i možnosti a limity fungování politické strany na přechodu mezi honorační a masovým typem, odhaluje různé strategie v jednání vlády, českého ministra a politické strany, dokumentuje opakované, ovšem neúspěšné snahy o česko-německý modus vivendi v rámci Čech, Moravy i Slezska, jak se jej na počátku 20. století snažila prosadit vláda Ernesta von Koerber. Mimořádně cenná je edice pro objasnění a hodnocení činnosti českého zástupce ve vládě, tzv. ministra krajana.
