Cévními vstupy rozumíme zavedení katétrů nebo kanyl do žilního nebo tepenného řečiště, které umožňuje řadu důležitých diagnostických vyšetření a je nezbytné pro aplikaci léků a výživy u závažných onemocnění. Na druhou stranu zavedení cévního vstupu může být komplikováno v případě, kdy není vstup správně indikován, zaveden a využíván. V oblasti cévních vstupů dochází k významným změnám. Setkáváme se s novými typy cévních vstupů, využívají se nové metodiky, které rizika komplikací významně snižují, v posledních dvou desetiletích bylo postupně získáno mnoho nových informací na podkladě řady studií.
Žilní vstupy se tradičně dělí jednak na periferní a centrální a jednak na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Jak v oblasti periferních, tak v oblasti centrálních vstupů se posledním desetiletí objevila řada nových poznatků, které zásadně mění naše možnosti v jejich optimálním využívání. Dělení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé žilní vstupy je v současnosti do určité míry překonané. Vedle žilních vstupů je v intenzivní péči často nezbytný i vstup do tepenného řečiště. I v této oblasti je třeba přijmout nové algoritmy, které budou v knize uvedeny.
V knize je vedle definování jednotlivých cévních vstupů věnována pozornost jejich současné indikaci. Součástí publikace je i podrobné seznámení se současným způsobem zavedení jednotlivých žilních vstupů včetně mezinárodně platných doporučení. Nechybí poslední poznatky v oblasti ošetřování a využívání žilní vstupů a problematika cévních vstupů u dětí.
Potřeba zavádění cévních vstupů se zvětšuje s tím, jak stárne naše populace. Počet lékařů je omezen a narůstá potřeba další specializace ve všech medicínských oborech. I v naší zemi to vede k nutnosti předání určitých kompetencí v oblasti cévního vstupu nelékařským pracovníkům.
Kniha je z uvedených důvodů určena jak lékařům, tak nelékařským pracovníkům, kteří se chtějí oblasti cévního vstupu věnovat a trvale do své práce zařazovat nové informace.