Básně tohoto svazku názorně dokládají oblíbenou tezi, že experimentální poezie je rozkročena mezi literaturu a výtvarné umění. Po
roce 2010 Ladislav Nebeský volně navázal na svoji původní myšlenku binárních básní a vypracoval nové, zcela originální konstrukční
principy. Cestou k poetickému sdělení je zde konfrontace různorodých obrazců tvořených černými a bílými čtverečky s obsahy
nápisů na jejich obvodu. Součástí svazku jsou i texty, ve kterých autor velmi srozumitelně vykládá konstrukční principy plošné binární
poezie, a své výklady doprovází názornými ukázkami.
Vzpomínkový text je zaměřen na poměrně úzký výsek dobového
kulturního kontextu; je z něj patrné, že v druhém období svých
básnických aktivit nacházel autor odezvu především u umělců o
více než generaci mladších.
