Životopisný román Davida Weisse Já, Rembrandt se před čtenářem otevírá v době, kdy Rembrandtovi je čtyřicet osm let a je na prahu svého umělecky nejvyzrálejšího období. Zároveň ale žije v dluzích a v nemilosti církve, neboť se odmítá oženit se svou milenkou, a je hluboce roztrpčený skutečností, že soudobá společnost odmítá uznat a ocenit jeho tvůrčího génia. Autor umným perem líčí umělcův vnitřní svět a zároveň i svět 17. století v Nizozemí, v němž Rembrandt žil a tvořil. Rembrandtův Amsterdam je bohatý na mravy i intriky, je bohatý na triumfální tvůrčí činy, ale zároveň i na ponížení a přehlížení. Weissovi se v jeho románu podařilo dospět k podivuhodné syntéze. Nedělí totiž Rembrandta na obyčejného smrtelníka na straně jedné a geniálního umělce na straně druhé, ale vykresluje Rembrandta jako člověka, jehož život a tvorba jsou spolu nerozlučně spjaty a nekonečně se navzájem prolínají.