Děda Pettson si ráno rád přispí, ale s Fiškusem šijí všichni čerti už ve čtyři!
Každičké ráno je to stejné. Děda Pettson si spokojeně pochrupuje zachumlaný v peřině, když vtom ho probudí prapodivné zvuky, které znějí asi takhle: bong-kchrrr-bong-kchrrr-bong-kchrrr. Kocourek Fiškus totiž dostal novou postel s báječným pérováním, na které se náramně skáče. Jenže Pettson už má toho jeho hopsání ve čtyři ráno plné zuby. Kdo má v takovém randálu spát? Jednoho dne děda kocourkovi pohrozí, že jestli s tím nepřestane, budou muset jeho postýlku odstěhovat jinam. A Fiškusovi to připadá jako dobrý nápad. Pak bude moct skákat na posteli kdykoliv se mu zachce! A tak si sbalí saky paky a odstěhuje se do kadibudky. Ale je to opravdu taková zábava bydlet sám?
