Pro stát a společnost je mimořádně důležité, nakolik jsou schopny vyrovnávat se s krizovými situacemi a odolávat jim. V tomto ohledu je dnes – více než kdy dříve – třeba se ohlédnout po nepříliš vzdálené minulosti, po meziválečném období v naší zemi a pozitivních i negativních zkušenostech z této doby. Vzhledem k mezinárodním souvislostem a snahám o mírové uspořádání – v konfrontaci se snahami o restauraci dřívějších režimů a pod tlakem pokusů o revoluční zvraty – byly státy zejména ve střední Evropě nuceny zajistit svoji bezpečnost. Patřilo k nim i nově vzniklé Československo, které muselo po první světové válce překonávat řadu komplexních problémů, jako bylo vyrovnání se s válečným dědictvím zaniklé monarchie či budování nové státní správy, a usilovat o stabilizovaný stát i společnost.

Kolektivní monografie Krize a stát. Na příkladu Československa v meziválečném období si proto klade za cíl prozkoumat kritickou infrastrukturu meziválečného Československa z politického, bezpečnostního, ekonomického, sociálního i zdravotního hlediska, analyzovat stav institucí československé demokracie, ozřejmit přístup tehdejších elit jednotlivých národů a národnostních menšin republiky k otázce vyrovnávání se s krizí a v neposlední řadě i vnímání a prožívání krizových stavů z hlediska aktérů a obětí.