Devlin je dobrovolný workoholik, aby tak zaplnila prázdnotu v citové oblasti. Má ostatně i objektivně co dělat – úspěch se neodpouští a ona jej má. Čelí pomluvám, nevraživosti a nakonec i tlaku svého partnera Luka, který chce, aby jejich obchodní partnerství přerostlo v kvalitativně vyšší podobu.
Caroline nepije jen proto, že prodělala léčbu. Jinak by se nejraději utopila v lihu. Manžel Richard ji staví před nestravitelný fakt: jeho intimní přítel umírá, stěhuje se na poslední měsíce svého života do Bostonu a Richard chce být s ním. Caroline nachází útočiště v obdobě workoholismu, jakým se obrnila Devlin.
Maggie by chtěla být alespoň trochu bohém, ale děti, péče o domácnost a pragmatický manžel na krku to nedovolují. Najde si tedy alespoň milence, jenže teď už nemá čas vůbec na nic a všechno se jí drolí pod rukama. Když se nešťastnou náhodou o milenci dozví její manžel, odstěhuje se neprodleně ke své dávné lásce. Před dětmi už nelze kritickou situaci tajit...
A pak že není o čem psát! Je, k tomu poutavě a s citem pro meandry ženské duše. Že to britská autorka Patricia Scanlan umí, to prokázala dostatečně už ve své předchozí knize Město dívek. Dodávat, že chápe, jak rády se ženské čtenářky ztotožňují s jejími hrdinkami, a že je proto nenechá dlouho v trablích a vymyslí náležitý happy end, snad není ani třeba.
