Šestnáctiletá Shelley a její matka snášely šikanu už dost dlouho. Když se odstěhují do venkovského domu na samotě, doufají, že jejich problémy skončí. Vedou život plný vzájemného porozumění a domácí pohody. To vše ale naruší lupič, který jednou v noci vnikne do jejich domu. V Shelley se něco zlomí. Všechny jistoty jsou rázem pryč...
Základní napětí románu vytváří protiklad mezi senzitivností hlavních postav a jejich neschopností vzepřít se tvrdé realitě života. Proto je autor označuje jako „myši“. Hrdinka příběhu Shelley je zároveň i vypravěčkou. Činí tak prostými výrazovými prostředky, nicméně její subjektivita je velmi působivá. Ukazuje, jak na svět pohlíží mladá vnímavá bytost.
