Narativní psychoterapie je přístup založený na teorii sociálního konstrukcionismu a narativní metafory. Autoři zprvu popisují hlouběji své filozofické zázemí – sociální konstrukcionismus, obrat k jazyku, úvahy o moci Michela Foucaulta, narativní metaforu. Poté se zabývají vlastní metodou, zejména dekonstrukcí, rozvíjením klientova příběhu, neboť odvozují, že příběhy konstituují lidskou zkušenost. Metodologické úvahy jsou ilustrovány podrobnými příklady z praxe – a to jak přepisy částí konzultací, tak i podrobnými kazuistikami. Část knihy se zabývá praktickým použitím otázek a metodou reflexe v sezení, zabývá se i otázkami etiky psychoterapie.