Monografie představuje první komplexní pojednání o jediném řádném opravném prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně – odvolání. Analyzuje odvolání a odvolací řízení z pohledu doktrinálního, normativního, judiciálního a historicko-komparativního. Opomenut není ani ústavní rámec práva na odvolání ve věcech trestních ve smyslu čl. 2 Protokolu č. 7 k Evropské úmluvě o lidských právech.

Pojetí právní úpravy odvolacího řízení je ovlivněno zejména napětím mezi dvěma legitimními zájmy, jimiž jsou zájem na rychlém ukončení projednávané věci a zájem na důkladném přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně. V monografii je analyzován i problém nejpalčivější, a to tzv. přímá apelace s možností přehodnocení skutkových zjištění soudu prvního stupně odvolacím soudem.

Monografie je určena nejen zástupcům aplikační praxe, ale i širší odborné veřejnosti, která se o trestní řízení a jeho koncepci odvolání zajímá.