Vladimír Mikeš se narodil 11. srpna 1927 v Chocni. Vystudoval bohemistiku, romanistiku a komparatistiku na FF UK v Praze (1951). Byl žákem a později spolupracovníkem Václava Černého. V letech 1955 až 1992 byl ve svobodném povolání; střídavě pracoval v dělnických profesích. Od roku 1992 přednáší na pražské DAMU, v letech 1997 až 2000 byl jejím děkanem; založil tam katedru divadelní antropologie. V roce 2012 získal Státní cenu za překladatelské dílo. Překládal z ruštiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny, francouzštiny a němčiny poezii, prózu, divadelní a rozhlasové hry a eseje. Sestavil několik antologií (mj. Přerušený ráj, Francouzský symbolismus, Pět romantických siluet, Písně portugalských trobadorů, Šťastná setkání, Tanec živlů) a na dalších se podílel (Vzdálený slavíkův zpěv, Modří husaři, Kéž hoří popel můj). Do italštiny překládal českou poezii (mj. dílo Jiřího Ortena). V roce 2009 vyšlo jeho celoživotní překladatelské dílo, Dantova Božská komedie. Ze svých studií a esejů o divadle a literatuře vydal knižně: Divadlo španělského zlatého věku, Divadlo francouzského baroka, Proč psát a Maria Tauberová. Kromě divadelních a rozhlasových her napsal řadu próz. Z nich dosud vyšly Zmizení (1969), Zednická novela (1974), Škodlivý prostor (2012) a Plovárna Léthé (2013). Básně ještě knižně nepublikoval. Souborné básnické dílo Vladimíra Mikeše nyní vychází v nakladatelství Kniha Zlín v autorově uspořádání.
