Závěrečná část trilogie zachycuje období po vydání knihy Perličky na dně
(1963), kdy se Hrabal stejně jako jiní stává „spisovatelem v likvidaci“ a
opouští libeňský byt v domě Na Hrázi „věčnosti“.
Novým dějištěm se stává Kersko, novými protagonisty jeho obyvatelé i Hrabalovy kočky, novým
rámcem politická situace po okupaci „spojeneckými“ vojsky. Autor opět píše o
svých kumpánech Boudníkovi, Maryskovi a Bondym, ale současně vstupují na
scénu Hrabalovi rodiče a strýc Pepin, nově pak přátelé z uměleckých kruhů,
jako Arnošt Lustig nebo budoucí nositel Nobelovy ceny Heinrich Böll, s nímž
Hrabal prožívá 21. srpen 1968.
