Vychází z objevení akkonského rukopisu archeologem sirem Walterem Wilkinsonem v roce 1974 a děj přenáší čtenáře do okamžiku, kdy se Jeruzalém připravuje na útok křižáků – 14. července 1099. V tento nelehký okamžik, večer před útokem, svolává řecký učenec setkání lidí všech věkových skupin a různých vyznání. Neudílí jim však válečné rady, jak ubránit město, ale snaží se je podnítit, aby v nelehké situaci a tváří v tvář blížící se porážce pátrali po hodnotách a vědomostech, jichž nabyli v každodenním životě.

Autor se tak ve své první knize napsané poté, co se sám ocitl na prahu smrti a prodělal vážnou srdeční operaci, znovu zabývá otázkou, jaké hodnoty zůstávají, když vše bylo zničeno.