Sourozenecký vztah je odpradávna námětem románů, filmů a pohádek. Jedná se o jeden z nejdelších a nejintenzivnějších vztahů, které v průběhu života zažíváme. Přestože zahraniční výzkumy ukazují, že zdraví sourozenci dětí s postižením jsou velmi početnou skupinou (80 % dětí s postižením má sourozence), bývá tato skupina dětí často odborníky a dospělými často přehlížena a opomíjena. Kvalitní péče o sourozence dětí s postižením přitom může pomoci předejít psychickým obtížím zdravého dítěte, posílit účinky intervence u dítěte s postižením, zvýšit rodinnou kvalitu života a celkově i posílit kvalitu péče o člověka s postižením v jeho přirozeném prostředí a tak pomoci při transformaci z institucionálního na komunitní systém péče.

Kniha si klade za cíl pomoci čtenářům najít způsoby jak případná negativa, která vztah přináší minimalizovat, a naopak vytěžit ze vztahu pro děti, rodinu, i odborníky co největší množství pozitiv.

Knihu uvítají odborníci pracující s rodinami dětí s postižením (kliničtí psychologové, pedopsychiatři, poradenští psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci), rodiče zdravých sourozenců dětí s postižením