Mnohovrstevnatá interpretace díla neprávem pozapomenuté prozaičky.

Kniha nabízí interpretační sondy do tvorby Terézy Novákové — autorky dnes již téměř zapomenuté — a otvírá její myšlenkový svět poněkud odlišně od toho, jak byl ustaven dosavadní literární historií (v minulosti pak především marxistickou kritikou). Ta v jejích dílech leckdy až nepřiměřeně akcentovala sociálně kritický tón. Autorka vnímá Novákovou jako spisovatelku pevně ukotvenou v mravní a duchovní tradici svého národa a zároveň plnou pochopení pro vše lidské. Nahlíží na její dílo jako na průsečík směrových tendencí přelomu 19. a 20. století, čímž přispívá k současným diskusím o různých podobách realismu a jejich koexistenci s rodícím se modernismem.