O tom, že se životopisy dají psát různě, máme nemálo příkladů v literatuře
domácí i světové.
V knihovní přihrádce se pod nápisem „Životopisy“ tísní
košatá románová zpracování s puristicky pojatými spisky, překypujícími
reáliemi. To i ono je životopis, to i ono má a bude mít své čtenáře.
Autor nedávno vydaných dvou publikací o obecné historii domácích železnic,
Pavel Schreier, se poněkud netradičně rozhodl pro symbiózu obou zmíněných
stylů. Ve své nejnovější práci pojal životní osudy několika význačných mužů,
tak či onak spojených se železnicí, jako vyprávění. V něm do strohého světa
faktů a dat vpouští i lidský rozměr: jeho hrdinové nemají plakátové tváře
hrdinů a rozhodně nejsou prosti emocí, nálad či ambicí. Vznikla tak knížka
možná žánrově ne přesně zařaditelná, která si – možná ale právě proto – svého
čtenáře jistě najde.
1/ FRANT. ANTONÍN GERSTNER - Průkopník
2/ ALOIS (LUIGI) NEGRELLI - Budovatel
3/ JAN PERNER - Hrdina
4/ ADALBERT (VOJTĚCH) LANNA - „Šífař“
5/ BRATŘÍ KLEINOVÉ - Podnikatelé
6/ FRANTIŠEK KŘIŽÍK - Vynálezce
7/ RUDOLF BECHYNĚ - Ministr
