Vyrazit velorexem a rikšou na čundr je dobrodružství samo o sobě. Honza se Šejbou už takto projezdili křížem krážem značnou část Evropy. Když jim Evropa začala být malá, odvážili se do Asie. Cíl měl být původně jiný, ale nakonec společně zamířili na východ Turecka k Araratu.

Co rozhodnutí předcházelo, kdo se na cestu přidal, zda tam všichni dojeli, a proč si hrábli na dno svých sil se dočtete v této knize. Kniha formou deníku zachycuje zatím nejodvážnější výpravu skupiny »Nesmrtelných dědků«. Vykresluje nejen zápas s často stávkující letitou československou technikou, ale taky boj o kamarádství, které se v dnešním světě individualismu často ocitá na druhé koleji. Kniha je věnována všem, kdo by rádi prožívali dobrodružství jako my, ale z nějakého důvodu nemohou. Budeme rádi, když se začteš a nastoupíš na neobvyklou expedici. Vezmeme tě s sebou, jako bys seděl s Honzou ve velorexu a dobrodružnou cestu prožíval s námi.

„Proč si říkáte Nesmrtelní dědci? Tak staře nevypadáte!“ zní první otázka, kterou často slýcháme. „Dědci přece nejsme my, ale naše stroje,“ trpělivě odpovídáme stále dokola.