Další z řady Gilbertových knížek malých rozměry, ale velkých obsahem. V krátkých kapitolkách píše velmi intenzivně o svém pohledu na to, co je skutečně víra. Mluví o okouzlení světem jako prvním kroku kontemplace, o každodenní svatosti, o lásce jako základním vyjádření víry. Otevřeně ale mluví i o pochybnostech, o temných nocích duše a utrpení, které ovšem víru nepopírají, ale vyztužují. Klade si otázku, zda jsou k víře nutné zázraky, např. uzdravení. Věnuje se modlitbě a četbě Písma jako prostředcích života víry, o společenství i o tom, jak o víře mluvit s ostatními.
