Autorka sleduje životní osudy několika rodin, svatby, studium, narození děti, zkrátka obyčejné lidské radosti a starosti… Občas se osudy jednotlivých hrdinů protnou, občas jsou si vzdálenější. Příběhy se začínají odvíjet ve třicátých letech minulého století, kdy právě začaly platit Norimberské rasové zákony, hrdiny sledujeme až do sedmdesátých let, kdy jiné zákony trestají opuštění Československa. Poznáváme poloviční židovku Evu, která s obrovským štěstím přežila válku v katolickém klášteře, ale tatínek Němec musel po válce do odsunu, další židovka Sára má ještě těžší osud, v Osvětimi nacisté zavraždili celou její rodinu. Inteligentní a zásadový student Jiří jako jediný ze třídy nepřijde v padesátých letech maturovat ve svazácké košili a v roce 1968 nepodepisuje souhlas s „bratrskou pomocí“. To gestapák Franz Schwarz si se zásadovostí hlavu neláme a jeho syn František, kterého vychoval v podobném duchu, bude hrdinům příběhu ztrpčovat život ještě za hluboké normalizace.