Ponořte se do velkolepé a tajuplné mytologie severu! Vikinské válečníky nechvalně proslavila legenda, která je líčila jako dobyvatele nelítostně pustošící země západní a východní Evropy. Ale ne všichni Seveřané museli být vikingové, tedy nájezdníci, a mnohé aspekty jejich náboženských představ tak zůstaly opomíjené. Severská mytologie má kořeny v protogermánském folklóru a některé její klíčové prvky sahají až do doby bronzové – zhruba 5 000 let nazpět. Vedle zasazení do historického a kulturního kontextu života vikingů nabízí tato encyklopedie nový, hluboký pohled na to, jak bylo jejich univerzum vnímáno a utvářeno už od svého stvoření a jak na něj poté navazoval koncept Stromu světa Yggdrasilu, kolem něhož je uspořádáno devět říší vesmíru. Kniha ukazuje, jaký měly pro vývoj severského pohanství význam runy, stejně jako formy magie známé jako galdr a seidr. Zkoumá také důležitý rys vikinského uvažování o čase jako o cyklu, v němž přijde Ragnarök – tedy soumrak bohů a konec světa – ale život se následně znovu zrodí. Moderní převyprávění částí severské mytologie zajistila nesmrtelnost postavám, jako je Thor, bůh hromu, který třímá kladivo a poráží obry, nebo Ódin, moudrý Všeotec a král bohů. Tito hrdinové mýtů dodnes zůstávají ikonami. Původní příběhy, předávané ve vikinské tradici ústně, byly znovu oživeny ve Skandinávii a Německu v 19. století. Obří operní cyklus Prsten Nibelungův skladatele Richarda Wagnera pak v sedmdesátých letech 19. století doslova postavil vikinskou kulturu do středu evropské kulturní scény.